Textit je prostě československá micarta.
Já s textitem dělám už od učiliště, a to je cca 30 let. Když jsem na Knife začal dělat příložky z textitu, dost lidí se tomu pošklebovalo. A po cca 8 letech, co to tam u mně bylo vidět, tak z textitu dělá kde kdo. Dokonce i Dohnalovi z toho měli vyrobeny rukojeti na kukri. Textit snese přímou ránu do plochy kladivem. Je tvrdý, pružný, a rozměrově stálý. V létě ani v zimě se nekroutí, na rozdíl od přírodních materiálů. Akorát při práci s ním velmi důrazně doporučuju kvalitní obličejovou masku 3M. Slabší kusy z toho smradu při broušení a obrábění omdlévají. Hotový textit přetřeš olejem, a přestane smrdět. Jde velmi dobře obrábět i pilníkem, bez potíží se vrtá. V průmyslu se z něj stále vyrábějí mnohé součásti strojů, včetně kluzných pouzder. Vždy jsem tvrdil, že je to můj nejoblíbenější materiál. A poté, co používám textit řezaný napříč, tak si myslím, že je i hezký.
No, a když se podíváš na mé portofilio výrobků, většina má textit na rukojeti. BSK serie, Bolo serie, bojové nože, Badik.
Micarta nebo G10 jsou j sehnání až poslední dobou. Já s textitem experimentuju již zmíněných 30 let, co jsem byl ve fabrice. Vyrobil jsem mimo nožů i pracovně z toho matroše velkou řádku výrobků. Ale čistit pak třeba soustruh nebo frézku od jemného žlutého prachu je mazec. A ten prach sedá naprosto všude, a v dotyčné místnosti je velmi dlouho cítit. Ale jak je vidět na mých nožích, stojí mi to za to.
Udělejte co můžete, s tím co máte, tam kde jste...amen.