Včera jsem s rodinou měl rodinný půlden. Byli jsme v Ostravě na akci občanských sdružení, která se starají o týrané psy. A snaží se jim najít nové páníčky. Pořádá to os. Neposedné tlapky. Správně, je to tam, kde jsme před pár lety byli s Kanaďanem kosit jejich pozemek. Tak jsem se pozdravil s paní šéfkou, a nabídl jí svou dobrovolnickou pomoc, až bude potřeba. A slíbil jsem pomoc i za Kanaďana. Pamatovala si mně, a chce kosičku.
Potom jsme si zašli vedle na Ostravský hrad. Byla tam akce, tak jsem koupil parádní, ručně dělanou keramiku. Levné to nebylo, ale prostě se mi líbila.
No, a pak jsme jeli do Frýdlantu, kde jsem rodinu vzal na oběd. Takže, pěkný půlden, ale dva tácy jsou fuč. Tak můžu jít do dílny jít vydělat další peníze, aby bylo na další výlet.
Jo, a to jsem v tom Frýdlantu byl včera ještě dvakrát, když jsem dceru vezl, a pak zas v o půlnoci vezl domů...dojel jsem, a do rána spal, jako zabitý. Ráno budíček v 5.30 vypustit psy, zajet pro manželku po noční, jet nakoupit do Kauflandu. Manželka teď na chvilku spí, pak bude dělat oběd, zatímco já budu už za chvíli v dílně strouhat nože až do večera. Ještě, že mně těší to nové auto. Jinak mám dost nabitý život. Ale za necelé dva týdny už mám najeto přes 1300km. Ale parkuju s ním zatím hůř, než blondýna. Zatím mi to moc nejde.